ZHODNOCENÍ UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČLENSKÝCH ZEMÍCH OECD

• Main Author: Bílková Diana
• Format: Article
• Language: ces
• Published: Technical University of Liberec 2019-09-01
• Series: ACC Journal
• Subjects: Average annual wage; GDP per capita; Cluster analysis; Ward method; Euclidean distance metric; Linear regression hyperplane; Quadratic regression function
• Online Access: https://acc-ern.tul.cz/archiv/PDF/ACC_2019_2_02.pdf

Výzkumná databáze této práce se skládá ze zemí OECD (s výjimkou Turecka a Litvy). Primárním cílem studie je rozdělit země do skupin podle dvanácti proměnných – průměrná mzda, minimální mzda, HDP na obyvatele, míra nezaměstnanosti, směnná a inflační sazba, daň z příjmu, HDP za odpracovanou hodinu, indexy průmyslu, stavebnictví a zpracovatelského průmyslu, index produkce a maloobchodu, a určit, která z nich významně ovlivňuje průměrnou mzdu, a definuje typ a sílu takového vztahu. Průměrná mzda, minimální mzda a HDP na obyvatele se počítají po jejich převodu na paritu kupní síly, což umožňuje srovnání cenových hladin a PPP v různých zemích. Dalším důležitým cílem je vypracovat prognózy úrovně mezd pro země OECD do roku 2020. S ohledem na seskupení zemí podle výše uvedených kritérií je Česko vždy na úrovni ostatních postkomunistických zemí (kromě Slovinska). Jedinými vysvětlujícími proměnnými, které významně ovlivňují průměrnou mzdu, jsou HDP na obyvatele, daně z příjmu a indexy zpracovatelského průmyslu a maloobchodu, přičemž HDP má hlavní vliv. Jednoduchá regresní analýza závislosti mezi průměrnou mzdou a HDP na obyvatele naznačuje, že její průběh nejlépe zachycuje konkávní parabola s maximem 77 252 PPP USD. Vybraná polynomiální regrese druhého řádu vysvětluje cca 89% variability pozorovaných hodnot průměrné roční mzdy. Růst mezd do roku 2020 se očekává prakticky ve všech zemích OECD.