Religiozita a spiritualita jako cesta k budování resilientních charakteristik u mladých lidí

• Main Author: Renata Hacklová
• Format: Article
• Language: ces
• Published: Paidagogos - Society For Philosophy, Theory and Praxis of Education 2014-07-01
• Series: Paidagogos
• Online Access: http://www.paidagogos.net/issues/2014/1/article.php?id=2
• ISSN: 1213-3809; 1213-3809

Otázka jak využít skrytý potenciál religiozity a spirituality při posílení zdraví jedince a společnosti se zdá být jedním z relevantních témat ve vzdělávacím procesu. V úvodní části našeho příspěvku se zabýváme vymezením konstruktů religiozity a spirituality z pohledu psychologie náboženství. V další části jsme se zaměřili na komunitní/sociální aspekt náboženské spirituality, který podle zahraničních výzkumů zvyšuje účinek běžné sociální opory. Role místní komunity, kterou dříve reprezentovala místní církev, hraje při posilování duševního zdraví nezanedbatelnou roli, ačkoli možná nebývá její pozitivní vliv dostatečně rozpoznán či doceněn. V jiných zahraničních výzkumech jsou v posledních letech objevovány další salutoprotektivní proměnné, které jedinečným způsobem posiluje právě religiozita a spiritualita, a proto se v poslední části příspěvku zabýváme některými z nich. Religiozita/spiritualita může zlepšovat resilienci mladých lidí např. tím, že povzbuzuje takové charakteristiky jako je optimismus, naděje, vděčnost, odvaha, nadšení, schopnost odpuštění aj. Dále může přispívat k uvědomění si smyslu života, posilovat schopnosti seberegulace, navozovat pozitivní emoce, přispívat k porozumění a kontrole nad událostmi, budovat silné morálně-etické osobnostní charakteristiky a v neposlední řadě může cestou každodenní praxe (meditativní) vést i k lepší koncentraci, sebereflexi, k přijetí zdravého životního stylu apod.. V důsledku rostoucí sekularizace a záporných postojů většiny české společnosti vůči církvím/ církevním institucím, které byly dříve nositelkou kultury „duše a ducha“ se jeví jako aktuální diskutovat o tom, v jaké podobě by se měl tento kultivující morálně – etický, harmonizující či „spirituální“ rozměr ve výchově objevit. Jednou z cest „spirituality mimo náboženské instituce“ mohou být různé programy, které využívají technik koncentrace, vhledu a sebereflexe.