Sociologická reflexe konfliktu mezi společností a přírodou. Teoretické přístupy a empirická zkoumání
Dnes je environmentální sociologie etablovaným a dále se rozvíjejícím sociologickým oborem. Vznik a vývoj tohoto nového oboru postupně ovlivnila celá řada konceptů, jež vykazují současně environmentální i sociologickou relevanci. Z těchto konceptů vybírám v následujícím textu několik významných myšl...
Main Author: | |
---|---|
Format: | Article |
Language: | ces |
Published: |
Masaryk University, Faculty of Social Studies
2016-07-01
|
Series: | Sociální studia |
Subjects: | |
Online Access: | https://journals.muni.cz/socialni_studia/article/view/5508 |
id |
doaj-9b9c0d3913ef478c833f8dbeb7ac0576 |
---|---|
record_format |
Article |
spelling |
doaj-9b9c0d3913ef478c833f8dbeb7ac05762020-11-24T21:33:09ZcesMasaryk University, Faculty of Social StudiesSociální studia1214-813X1803-61042016-07-01225255Sociologická reflexe konfliktu mezi společností a přírodou. Teoretické přístupy a empirická zkoumáníTomáš Vysušil0Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita, BrnoDnes je environmentální sociologie etablovaným a dále se rozvíjejícím sociologickým oborem. Vznik a vývoj tohoto nového oboru postupně ovlivnila celá řada konceptů, jež vykazují současně environmentální i sociologickou relevanci. Z těchto konceptů vybírám v následujícím textu několik významných myšlenkových směrů tak, aby vyšla najevo rozmanitost (a někdy i protichůdnost) přístupů, které se v dnešní sociologii životního prostředí objevují. V zásadě je lze rozdělit na dvě skupiny, a to na teoreticko-empirické koncepty, u nichž na formulovanou hypotézu zároveň navazuje kvantitativní instrument sloužící k jejímu ověřování, a na koncepty čistě teoretické. Z první skupiny představím postmaterialistickou tezi Ronalda Ingleharta, kulturní teorii britské kulturní antropoložky Mary Douglas a nové environmentální paradigma autorů Williama R. Cattona a Rileye E. Dunlapa. Z teoretických přístupů uvádím koncept reflexivní modernity obsažený v knize Ulricha Becka Riziková společnost a funkcionálně-strukturální teorii Niklase Luhmanna v podobě její environmentální aplikace shrnuté v knize Ekologická komunikace. Na závěr se zmíním o tzv. teorii racionální volby. U výše zmíněných přístupů uvádím ještě nejdůležitější argumenty některých jejich kritiků, přičemž se snažím rozlišovat mezi kritikou z perspektivy environmentální a sociologické.https://journals.muni.cz/socialni_studia/article/view/5508kulturní teorieekologická komunikaceenviromentální sociologienové environmentální paradigmapostmaterialismusteorie racionální volbyriziková společnost |
collection |
DOAJ |
language |
ces |
format |
Article |
sources |
DOAJ |
author |
Tomáš Vysušil |
spellingShingle |
Tomáš Vysušil Sociologická reflexe konfliktu mezi společností a přírodou. Teoretické přístupy a empirická zkoumání Sociální studia kulturní teorie ekologická komunikace enviromentální sociologie nové environmentální paradigma postmaterialismus teorie racionální volby riziková společnost |
author_facet |
Tomáš Vysušil |
author_sort |
Tomáš Vysušil |
title |
Sociologická reflexe konfliktu mezi společností a přírodou. Teoretické přístupy a empirická zkoumání |
title_short |
Sociologická reflexe konfliktu mezi společností a přírodou. Teoretické přístupy a empirická zkoumání |
title_full |
Sociologická reflexe konfliktu mezi společností a přírodou. Teoretické přístupy a empirická zkoumání |
title_fullStr |
Sociologická reflexe konfliktu mezi společností a přírodou. Teoretické přístupy a empirická zkoumání |
title_full_unstemmed |
Sociologická reflexe konfliktu mezi společností a přírodou. Teoretické přístupy a empirická zkoumání |
title_sort |
sociologická reflexe konfliktu mezi společností a přírodou. teoretické přístupy a empirická zkoumání |
publisher |
Masaryk University, Faculty of Social Studies |
series |
Sociální studia |
issn |
1214-813X 1803-6104 |
publishDate |
2016-07-01 |
description |
Dnes je environmentální sociologie etablovaným a dále se rozvíjejícím sociologickým oborem. Vznik a vývoj tohoto nového oboru postupně ovlivnila celá řada konceptů, jež vykazují současně environmentální i sociologickou relevanci. Z těchto konceptů vybírám v následujícím textu několik významných myšlenkových směrů tak, aby vyšla najevo rozmanitost (a někdy i protichůdnost) přístupů, které se v dnešní sociologii životního prostředí objevují. V zásadě je lze rozdělit na dvě skupiny, a to na teoreticko-empirické koncepty, u nichž na formulovanou hypotézu zároveň navazuje kvantitativní instrument sloužící k jejímu ověřování, a na koncepty čistě teoretické. Z první skupiny představím postmaterialistickou tezi Ronalda Ingleharta, kulturní teorii britské kulturní antropoložky Mary Douglas a nové environmentální paradigma autorů Williama R. Cattona a Rileye E. Dunlapa. Z teoretických přístupů uvádím koncept reflexivní modernity obsažený v knize Ulricha Becka Riziková společnost a funkcionálně-strukturální teorii Niklase Luhmanna v podobě její environmentální aplikace shrnuté v knize Ekologická komunikace. Na závěr se zmíním o tzv. teorii racionální volby. U výše zmíněných přístupů uvádím ještě nejdůležitější argumenty některých jejich kritiků, přičemž se snažím rozlišovat mezi kritikou z perspektivy environmentální a sociologické. |
topic |
kulturní teorie ekologická komunikace enviromentální sociologie nové environmentální paradigma postmaterialismus teorie racionální volby riziková společnost |
url |
https://journals.muni.cz/socialni_studia/article/view/5508 |
work_keys_str_mv |
AT tomasvysusil sociologickareflexekonfliktumezispolecnostiaprirodouteoretickepristupyaempirickazkoumani |
_version_ |
1725954554972864512 |