Sociologická reflexe konfliktu mezi společností a přírodou. Teoretické přístupy a empirická zkoumání

Dnes je environmentální sociologie etablovaným a dále se rozvíjejícím sociologickým oborem. Vznik a vývoj tohoto nového oboru postupně ovlivnila celá řada konceptů, jež vykazují současně environmentální i sociologickou relevanci. Z těchto konceptů vybírám v následujícím textu několik významných myšl...

Full description

Bibliographic Details
Main Author: Tomáš Vysušil
Format: Article
Language:ces
Published: Masaryk University, Faculty of Social Studies 2016-07-01
Series:Sociální studia
Subjects:
Online Access:https://journals.muni.cz/socialni_studia/article/view/5508
id doaj-9b9c0d3913ef478c833f8dbeb7ac0576
record_format Article
spelling doaj-9b9c0d3913ef478c833f8dbeb7ac05762020-11-24T21:33:09ZcesMasaryk University, Faculty of Social StudiesSociální studia1214-813X1803-61042016-07-01225255Sociologická reflexe konfliktu mezi společností a přírodou. Teoretické přístupy a empirická zkoumáníTomáš Vysušil0Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita, BrnoDnes je environmentální sociologie etablovaným a dále se rozvíjejícím sociologickým oborem. Vznik a vývoj tohoto nového oboru postupně ovlivnila celá řada konceptů, jež vykazují současně environmentální i sociologickou relevanci. Z těchto konceptů vybírám v následujícím textu několik významných myšlenkových směrů tak, aby vyšla najevo rozmanitost (a někdy i protichůdnost) přístupů, které se v dnešní sociologii životního prostředí objevují. V zásadě je lze rozdělit na dvě skupiny, a to na teoreticko-empirické koncepty, u nichž na formulovanou hypotézu zároveň navazuje kvantitativní instrument sloužící k jejímu ověřování, a na koncepty čistě teoretické. Z první skupiny představím postmaterialistickou tezi Ronalda Ingleharta, kulturní teorii britské kulturní antropoložky Mary Douglas a nové environmentální paradigma autorů Williama R. Cattona a Rileye E. Dunlapa. Z teoretických přístupů uvádím koncept reflexivní modernity obsažený v knize Ulricha Becka Riziková společnost a funkcionálně-strukturální teorii Niklase Luhmanna v podobě její environmentální aplikace shrnuté v knize Ekologická komunikace. Na závěr se zmíním o tzv. teorii racionální volby. U výše zmíněných přístupů uvádím ještě nejdůležitější argumenty některých jejich kritiků, přičemž se snažím rozlišovat mezi kritikou z perspektivy environmentální a sociologické.https://journals.muni.cz/socialni_studia/article/view/5508kulturní teorieekologická komunikaceenviromentální sociologienové environmentální paradigmapostmaterialismusteorie racionální volbyriziková společnost
collection DOAJ
language ces
format Article
sources DOAJ
author Tomáš Vysušil
spellingShingle Tomáš Vysušil
Sociologická reflexe konfliktu mezi společností a přírodou. Teoretické přístupy a empirická zkoumání
Sociální studia
kulturní teorie
ekologická komunikace
enviromentální sociologie
nové environmentální paradigma
postmaterialismus
teorie racionální volby
riziková společnost
author_facet Tomáš Vysušil
author_sort Tomáš Vysušil
title Sociologická reflexe konfliktu mezi společností a přírodou. Teoretické přístupy a empirická zkoumání
title_short Sociologická reflexe konfliktu mezi společností a přírodou. Teoretické přístupy a empirická zkoumání
title_full Sociologická reflexe konfliktu mezi společností a přírodou. Teoretické přístupy a empirická zkoumání
title_fullStr Sociologická reflexe konfliktu mezi společností a přírodou. Teoretické přístupy a empirická zkoumání
title_full_unstemmed Sociologická reflexe konfliktu mezi společností a přírodou. Teoretické přístupy a empirická zkoumání
title_sort sociologická reflexe konfliktu mezi společností a přírodou. teoretické přístupy a empirická zkoumání
publisher Masaryk University, Faculty of Social Studies
series Sociální studia
issn 1214-813X
1803-6104
publishDate 2016-07-01
description Dnes je environmentální sociologie etablovaným a dále se rozvíjejícím sociologickým oborem. Vznik a vývoj tohoto nového oboru postupně ovlivnila celá řada konceptů, jež vykazují současně environmentální i sociologickou relevanci. Z těchto konceptů vybírám v následujícím textu několik významných myšlenkových směrů tak, aby vyšla najevo rozmanitost (a někdy i protichůdnost) přístupů, které se v dnešní sociologii životního prostředí objevují. V zásadě je lze rozdělit na dvě skupiny, a to na teoreticko-empirické koncepty, u nichž na formulovanou hypotézu zároveň navazuje kvantitativní instrument sloužící k jejímu ověřování, a na koncepty čistě teoretické. Z první skupiny představím postmaterialistickou tezi Ronalda Ingleharta, kulturní teorii britské kulturní antropoložky Mary Douglas a nové environmentální paradigma autorů Williama R. Cattona a Rileye E. Dunlapa. Z teoretických přístupů uvádím koncept reflexivní modernity obsažený v knize Ulricha Becka Riziková společnost a funkcionálně-strukturální teorii Niklase Luhmanna v podobě její environmentální aplikace shrnuté v knize Ekologická komunikace. Na závěr se zmíním o tzv. teorii racionální volby. U výše zmíněných přístupů uvádím ještě nejdůležitější argumenty některých jejich kritiků, přičemž se snažím rozlišovat mezi kritikou z perspektivy environmentální a sociologické.
topic kulturní teorie
ekologická komunikace
enviromentální sociologie
nové environmentální paradigma
postmaterialismus
teorie racionální volby
riziková společnost
url https://journals.muni.cz/socialni_studia/article/view/5508
work_keys_str_mv AT tomasvysusil sociologickareflexekonfliktumezispolecnostiaprirodouteoretickepristupyaempirickazkoumani
_version_ 1725954554972864512