Na cestě ke společnosti světoobčanů? Nevládní organizace, sociální hnutí a "noví" aktivisté vně státních hranic

• Main Author: Ondřej Císař
• Format: Article
• Language: ces
• Published: Masaryk University, Faculty of Social Studies 2016-07-01
• Series: Sociální studia
• Subjects: občanství; demokracie; globální aktivismus; globální občanská společnost; mezinárodní nevládní organizace; "nový" aktivismus; transnacionální advokátní síť
• Online Access: https://journals.muni.cz/socialni_studia/article/view/5495

V této stati podrobíme kritickému posouzení a případné reinterpretaci údajný demokratizační potenciál globální občanské společnosti. K tomu je nejprve třeba definovat postavení pojmu globální občanské společnosti v rámci studia globalizace. Následně budou vymezeny tři pozice (resp. tradice) v současné diskusi o možnostech realizace demokracie na nadnárodní úrovni. V rámci každé tradice bude defi nována funkce, kterou podle ní plní občanská společnost. Další sekce se obrátí k empiricky orientované analýze. Podle převládající interpretace je globální občanská společnost tvořena různými mezinárodními nevládními organizacemi a sociálními hnutími. Stať proto nejprve shrnuje data popisující tento typ politických aktérů a dále se zaměřuje na „nový“ typ globálního (individualizovaného) aktivismu. V další sekci diskutuje dopad, který by aktivity studovaných organizací a hnutí mohly mít na realizaci demokratické kontroly na nadnárodní úrovni. Na tuto část navazuje expozice skeptického pohledu na možnost uskutečnění globálního demokratického občanství. Občanství je odlišeno od aktivismu a jsou diskutovány problémy, s nimiž se současný globální politický aktivismus potýká. V závěru stati je posouzen demokratizační potenciál „globální občanské společnosti“: její aktéři sice mohou zasáhnout do politické komunikace a přispět ke zvýšení transparentnosti politického rozhodování na globální úrovni, nejsou však nositeli globálního občanství. Na globální úrovni kategorie demokratického občanství chybí, je naopak zajišťována institucemi (demokratických) států. Samotná existence globální občanské společnosti je proto závislá na politických a ekonomických podmínkách v jednotlivých státech. S tím souvisí také to, že by se její aktivity namísto nerealizovatelného projektu globální demokracie měly spíše zaměřit na posilování občanské autonomie na úrovni jednotlivých států.