| Summary: | Žijeme ve společnosti, která se označuje různými adjektivy: konzumní, masová, ludická, informační, postindustriální, postmoderní. Označení odkazují k jednotlivým charakteristikám současné společnosti. V práci pracuji s konceptem postmodernismu, jehož samotné označení je polemické. Vysvětluji, v čem spočívá polemika o postmodernismu, na základě teoretických děl Huyssena (2002), Harveyho (1998), Jamesona (1991, 1998), Baudril1arda (1987) a Hutcheonové (2002). Každý ze zmíněných autorů předkládá kritickou studii určitého aspektu postmodernismu a přispívá k diskusi o vztahu modernismu a postmodernismu, obecněji k diskusi o významu pojmu "postmodernismus". Se zmíněnými autory polemizuji. Zjednodušeně lze říci, že popisuji rysy současného umění a situaci v současné kultuře. Na úvod je třeba odlišit postmodernismus a postmodernitu. Postmodernismus se týká aspektů estetické reflexe povahy modernity. Kdežto postmodernita označuje vznik nového typu sociálního řádu, odlišného od instituCÍ modernity. (Giddens 1998: 46) Soustředím se na postmoderní literaturu, neboť tématem práce je postmodernismus a romány Mario Vargas Llosy. Soustředím se na aspekt postmodernismu v jeho dílech La tía Julia y el escribidor (1977) a EI hablador (1987). Uvádím i zvláštnosti sociálního a kulturního kontextu Latinské Ameriky, neboť do...
|
|---|
